Město Krásno

Okolí města

Horní Slavkov

Město se slavnou minulostí, spojenou s těžbou cínu. Od roku 1547 byl Horní Slavkov městem královským. Po úpadku dolování nastoupila výroba porcelánu – již roku 1792 tady zahájila provoz první porcelánka v Čechách. Z historické části (většinou zlikvidované) se dochoval gotický kostel sv.Jiří ze 14.stol. nově postavený kolem roku 1520 a zbarokizovaný v 18.stol., barokní špitální kostel sv.Anny z roku 1728 a několik starších domů – v Pluhově (čp.497 z let 1510-12) byla otevřena stálá expozice.

Loket

Městská památková rezervace s dominantou královského hradu z roku 1230 na místě staršího slovanského hradiště. Za Václava IV. patřil hrad k nejpevnějším ve střední Evropě. Podhradí poprvé připomínané r.1288, bylo v r.1337 povýšeno na královské horní město. V roce 1815 zahájila provoz porcelánka, jedna z nejvýznamnějších v tehdejším mocnářství. V r.1822 byly v hradním areálu zřízena státní věznice, v r.1948 byl hrad zpřístupněn veřejnosti jako muzeum porcelánu, dnes tady nejdeme i expozici strašidel s dalšími zajímavostmi. Dominující stavbou hradního areálu je hranolová románská věž, dále vidíme purkrabství, hejtmanství, dvoukřídlý palác a opevnění s baštami. Z městského opevnění se dochovaly čtyři bašty a dvě věže, zajímavé jsou městské domy s gotickými a renesančními prvky, radnice je barokní z roku 1686, pozdně gotický kostel sv.Václava z r.1476 (barokně přestavený v 18.stol.), barokní kaple sv.Anny z r.1745.

Sokolov

Původní osada při královské obchodní cestě byla již r.1315 povýšena na město, do r.1948 nazývané Falknov. V okolí se pěstoval chmel, na přelomu 19. a 20.stol. musely chmelnice ustoupit těžbě uhlí. Nejvýznamnější památkou je renesanční a raně barokní zámek, postavený na místě původní tvrze a vodního hrádku, empírově upravený r.1805, kulturní centrum města a sídlo muzea zaměřeného na historii regionu a hlavně hornictví. Na náměstí stojí raně barokní kostel svatého Jakuba z let 1632-1634. Raně barokní klášterní kostel sv.Antonína Paudánského pochází z let 1663-67. Dochovali se i zbytky hradeb ze 16.století, raně renesanční radnice z roku 1540.

Kynžvart

Jeden z našich nejvyhledávanějších zámků byl postaven renesančně v 16.stol. a v letech 1820-33 dostal podobu klasicistní letní rezidence vilového typu podle projektu P.Nobileho pro potřebu kanceláře Metternicha. Obdivovaná je knihovna s 24 000 svazky a především kabinet kuriozit s více než 2000 exponáty. Zámecký park zdobí mj.Mlýnský rybník. Lesní kaple, chrámek ve stylu čínských pavilonů, památník dvou císařů, najdete tu i kříž princezny Pascaliny na památku předčasné smrti dcery Richarda Metternicha. Pod svahy Slavkovského lesa nedaleko zámku se prostírají Lázně Kynžvart , vyhlášená dětská léčebna se zaměřením na nespecifická onemocnění dýchacího ústrojí a některé kožní choroby. Jejich základem jsou prameny, známé již v 16.stol. Novogotický objekt Nových lázní pochází z r.1963, kostel sv.Markéty ze 13.stol. (nově postaven byl r.1506 a upraven r.1870), hezký je i soubor empírových domů.

Kladská

K malebné osadě šplhá silnička z Lázní Kynžvartu vzhůru do Slavkovského lesa - stojí tu zámeček ve švýcarském stylu a další rázovité objekty, kolem se rpostírá národní přírodní rezervace Kladské rašeliny s Kladským rybníkem, zajímavá místa spojuje 1,5 km dlouhá trasa naučné stezky.

Prameny

Z Kladské můžeme pokračovat kvalitní silnicí mezi lesy do Pramenů – někdejšího lázeňského místa s několika minerálními prameny.

Mariánské Lázně

Historie našich druhých nejvýznamnějších lázní sahá do roku 1528, kdy byl zkoumán dnešní Ferdinandův pramen. V r.1762 byl otevřen první lázeňský dům v Zádubu, ale pokus se neujal. V r.1788 se poprvé objevil název Marienbad – Mariánské Lázně, v r.1812 se Mariánské Lázně staly samostatnou obcí a v r.1818 byly vyhlášeny veřejnými lázněmi. Do konce 19.stol. už konkurovaly Karlovým Varům. O vznik lázní se zasloužili především premonstráti z Teplé – klášterní lékař dr. Nehr popsal prameny, sledoval účinky léčby a postavil první lázeňský dům. Opat kláštera Karel Kašpar Reitenberger nechal nad prameny stavět pavilonky, po r.1817 angažoval uměleckého zahradníka Václava Skalníka, který divokou močálovitou krajinu proměnil v nádherný park. Dnes vyvěrá v Mariánských Lázních na 40 minerálních pramenů – od pavilonu Křížového pramene z r.1818 vede novobarokní litinová kolonáda z let 1888–89 k pavilonu Rudolfova pramene, v r.1986 byla při jižním konci dokončena Zpívající fontána. Na svazích Žižkova vrchu je Geologický park s ukázkami nerostů, zajímavou atrakcí je Miniaturpark se zmenšeninami významných památek. V empírovém domě U zlatého hroznu je umístěno muzeum. Zajímavým objektem je i novoromantický hotel Krakonoš z roku 1902 s tzv.pohádkovou cestou. V roce 1905 bylo na kraji města dokončeno golfové hřiště, známý je i

Karlovy Vary

Městská památková zóna a naše nejvýznamnější lázně, jejichž věhlas je dán léčivými účinky teplých zřídel. Město bylo založeno kolem r.1350, uvádí se i datum 1358, kdy vznikl lovecký hrádek na místě dnešní Zámecké věže. Podle pověsti bylo objeveno horké Vřídlo poté, co družina Karlo IV. štvala na lovu jelena – ten skočil do hloubky a za ním i jeden ze psů, který se ovšem opařil ve vroucí vodě.V roce 1707 se Karlovy Vary staly královským svobodným městem a v r.1711 byly postaveny Mlýnské lázně, první veřejný lázeňský objekt. Nastal velký vzestup lázní, o modernizaci léčby se postaral karlovarský rodák Dr.David Becher (1725-92). Dnes se léčba zaměřuje především na vleklé choroby zažívacího ústrojí a některé nemoci výměny látkové. Z dvanácti minerálních pramenů je nejvýznamnější Vřídlo, vyvěrající do výšky 12 m. Vřídelní kolonáda byla postavena v letech 1967-75, v letech 1871-81 vznikla podle projektu architekta Josefa Zítka trojlodní sloupová Mlýnská kolonáda, v roce 1883 dřevěná Tržní kolonáda a v letech 1911-13 Zámecká kolonáda. Z r.1608 pochází čtyřboká Zámecká věž. Spojením Českého sálu z r.1728 a Saského sálu z roku 1701 vznikl Grandhotel Pupp - jeho dnešní podoba je z let 1907.

Sanatorium Imperiál je z let 1910-12, Thermal z let 1976-77. Významnými církevními památkami jsou hlavně barokní kostel sv.Maří Magdaleny od K.I.Dienzenhofera z 18.stol., pravoslavný kostel sv.Petra a Pavla z let 1893-98, anglikánský kostel sv.Lukáše z r. 1877, hřbitovní kostel sv.Ondřeje ze 16.stol., kostel sv.Anny z 18.stol. a zbytky románského kostela sv.Linharta z r.1246.

Symbolem lázní je socha kamzíka pod Jelením skokem z r.1851. Ve městě je několik stálých expozic a muzeí. Nejvýznamnější kulturní a společenskou akcí je Mezinárodní filmový festival.

Použitá literatura : Velká cestovní kniha Pavel David & Vladimír Soukup